|
|
Samařská ostraka, jejich funkce a vztah ke Starému zákonu
Šebestová, Veronika ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, který byl objeven počátkem 20. století a který nám nabízí vhled do administrativního systému severního Izraele - Samařská ostraka. Práce stručně seznamuje s dějinami severního Izraele od doby Omrího nástupu na trůn až po pád hlavního města Samaří v roce 722 př. n. l. Nalezneme zde i doplňkové informace, které se týkají politických a mocenských her okolních států, a které mají vliv na dění v Izraeli. Dále je uváděna historie města Samaří a najdeme zde i krátkou vsuvku o archeologických vykopávkách, které byly v bývalém Izraelském hlavním městě prováděny. Právě v této části je zmíněn i nález ostrak. Dále se v textu zabývám, již ostraky samotnými. Podle indicií, které nám poskytují ostraka samotná, které doplňují další informace, které můžeme nalézt např. v biblickém textu, na stélách, v asyrských administrativních záznamech či v archeologických nálezech, je hledána doba vzniku ostrak a jejich funkce. Práce je protkána mnoha odkazy na biblický text a snaží se hledat možné souvislosti mezi informacemi, které nám podává biblický text a ostraky samotnými.
|
|
|
Výpověď Samařských ostrak o náboženském životě na sklonku Severoizraelského království
Šebestová, Veronika ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, ostraka ze Samaří, ve světle náboženského života v severním Izraeli. Práce stručně seznamuje s náboženským světem izraelského okolí: Egyptem, Mezopotámií a Kanaánem. A poté i s náboženskou situací v Izraeli samotném. Hlavní těžiště této práce se týká ostrak ze Samaří. V příloze lze najít přehledně zpracovanou tabulku, která obsahuje všech 63 přehledně zaznamenaných ostrak, na nichž nalezneme rok vlády neznámého krále, jména příjemců a odesílatelů, území, z něhož je zásilka posílána, město, z něhož je zásilka posílána a druh zboží. Důraz je položen zejména na jména příjemců a odesílatelů, která lze na ostrakách najít. Tato jména jsou pak porovnána s náboženskou situací v Izraeli v době 8. století př. n. l., tedy přibližné z doby, do které je vznik ostrak datován. Závěrečné kapitoly se snaží doplnit celkový obraz, který je v hlavní části práce nastíněn. (Teorie datace, nálezy v Kuntillet Adždut, Býk ve Starém Orientu). Práce se snaží hledat možné paralely mezi biblickým textem, texty historickými, archeologickými nálezy a ostraky samotnými. Ze závěru práce vyplývá, že užívání teoforního prvku-baal, který najdeme ve jménech, která známe z ostrak v Samaří, je důkazem, že v Izraeli v 8. století př. n. l. došlo k synkretismu...
|
|
|
Samařská ostraka, jejich funkce a vztah ke Starému zákonu
Šebestová, Veronika ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, který byl objeven počátkem 20. století a který nám nabízí vhled do administrativního systému severního Izraele - Samařská ostraka. Práce stručně seznamuje s dějinami severního Izraele od doby Omrího nástupu na trůn až po pád hlavního města Samaří v roce 722 př. n. l. Nalezneme zde i doplňkové informace, které se týkají politických a mocenských her okolních států, a které mají vliv na dění v Izraeli. Dále je uváděna historie města Samaří a najdeme zde i krátkou vsuvku o archeologických vykopávkách, které byly v bývalém Izraelském hlavním městě prováděny. Právě v této části je zmíněn i nález ostrak. Dále se v textu zabývám, již ostraky samotnými. Podle indicií, které nám poskytují ostraka samotná, které doplňují další informace, které můžeme nalézt např. v biblickém textu, na stélách, v asyrských administrativních záznamech či v archeologických nálezech, je hledána doba vzniku ostrak a jejich funkce. Práce je protkána mnoha odkazy na biblický text a snaží se hledat možné souvislosti mezi informacemi, které nám podává biblický text a ostraky samotnými.
|
host ::
RSS.